Dvaadvacetiletý Ondra je z Mariánských lázní a jeho velkou vášní je fotbal. Ačkoli ho cestování nikdy moc netáhlo, odjel před rokem do zahraničí a to rovnou studovat. Na život ve vnitrozemním anglickém městě Derby si nemůže stěžovat. O tom, kolik času Ondra reálně tráví v lavici, jak těžké je najít si part-time job a jaký je přístup univerzitního týmu k fotbalu.

Co jsi dělal před cestou do Anglie?

Odmaturoval jsem ze sportovního managementu a pak jsem chvíli chodil na vysokou školu do Plzně na mezinárodní vztahy. Jenže to se nedalo časově skloubit s fotbalem, tak jsem se studiem seknul a začal pracovat v Mariánských Lázních za barem. Takhle to pokračovalo rok a půl, pak jsem se rozhodl odjet do zahraničí.

Když na mě promluvil první profesor s tím svým anglickým akcentem, tak jsem byl těžce v háji.

Proč? Co tě k takovému kroku přimělo?

V práci za barem jsem trávil víc času, než bych chtěl. Stal se z toho takový stereotyp a já potřeboval nějakou změnu. Když jsem pak našel článek od jednoho studenta, který se právě do Anglie vydal a sport tam dokázal skloubit se studiem, tak jsem zkontaktoval agenturu Czech-us, během měsíce jsem měl všechno zařízeno a mohl jsem letět.

Jak ses potýkal s jazykovou bariérou?

Popravdě, jsem o tomhle možném problému nijak zvlášť nepřemýšlel, všechno jsem totiž zařizoval na poslední chvíli. Moje angličtina byla na úrovni maturity a já si myslel, že to stačí. O to tvrdší byl nájezd do reality. Když na mě promluvil první profesor s tím svým anglickým akcentem, tak jsem byl těžce v háji. Během dvou měsíců se to ale srovnalo, a už je to v pohodě.

Malebné centrum Derby.

Takže si kvůli tomu neměl problémy ve škole?

Já chytil takové štěstí v neštěstí. Ve třídě nás je totiž deset Čechů, takže jsme si mohli se vším pomáhat. Anglicky jsem se rozmluvil i díky fotbalu, team je ze 70 procent tvořen Angličany a z 30 procent Čechy. Univerzita navíc bere ohled na international studenty. V esejích nám profesoři nechávají feedback, jak zlepšit angličtinu, a zároveň radí, na co si dát pozor a tak dále.

Kde v Derby bydlíš?

První rok jsem bydlel na koleji. Jak už jsem říkal, veškeré zařizování proběhlo za pět minut dvanáct, takže jsem vzal první kolej, kterou jsem viděl, ale samozřejmě s ohledem na finance. Letos už jsme s dvěma kamarády na bytě. Je to patnáct až dvacet minut pěšky od školy, ale pro studenty univerzity jsou tu zdarma autobusy, takže jsem vlastně za pět minut ve škole.

Po úterním tréninku máme většinou analýzu a videorozbor minulého zápasu.

Když už mluvíš o těch financích. Musel sis v Derby najít i brigádu?

První půl rok jsem žil z toho, co jsem měl našetřeno. Samozřejmě nechyběla ani podpora od rodičů, bez toho by to asi nešlo. Vlastně až teď ve třetím semestru jsem si našel brigádu v Marks and Spenceru, kde posílám balíčky a vyřizuju objednávky. Tam pracuje více Čechů, takže tam chodíme společně. Ale je tu i spoustu jiných variant, co dělat. I díky programu Driven, který organizuje Evropská unie v rámci tvojí univerzity. Jde o part-time joby pro studenty, kde můžeš dělat marketing, grafiku, event management a podobně. Je to výhodné jak pro tebe, tak pro tu danou univerzitu, protože získáváš zkušenosti a zároveň tě univerzita platí z peněz EU.

S čím vším ti vlastně pomohla agentura?

Řekl jsem jim, co bych od studia očekával a oni mi během dvou dní přinesli seznam škol, kam by to šlo a co by se mi mohlo líbit. Zařizovali všechno kromě letenky a ubytování. Pomohli mi s přihláškou a se zasláním motivačního dopisu.

Ondra v Derby County Football Club.

Mohl bys popsat třeba svůj včerejší školní den?

Dopoledne jsem měl školu od devíti do dvanácti, šel jsem domů na oběd a potom zpátky na univerzitu do knihovny a ještě na jeden předmět.  V pět jsem dorazil do sportovního centra, tam máme společnou posilovnu od pěti do šesti hodin. Potom je možné mít masáž pro ty, kdo se chtějí zregenerovat, a následuje hodinový trénink. Po úterním tréninku máme většinou analýzu a videorozbor minulého zápasu, abychom se v dalším zápase vyvarovali chyb.

Doporučený příspěvek

Jedna Zambie – Jeden Národ

Tak zní heslo na státním znaku této středoafrické země. Má symbolizovat spojení tohoto 10x většího státu než je Česká republika, kde ... Pokračovat ve čtení

Náš programme leader je fotbalový agent, a učí nás to, čím se reálně živí v branži.

Promiň, ve fotbalu moc zběhlá nejsem. Je v Česku běžné mít po každém zápasu videorozbor?

Řekl bych, že běžné to je v první a druhé lize. Na univerzitním levelu to určitě není samozřejmostí. Celkově to zázemí, které tady máme je super. Nejsme sice největší univerzita v Anglii, ale tu základnu můžu srovnat s málokterým klubem v České republice. Navíc sport se s univerzitou v Derby krásně prolíná, všichni ti vyjdou vstříc a osobní přístup je na prvním místě.

Jak se obecně liší český způsob vzdělávání od toho britského?

Na vysoké škole v Plzni jsem měl školu čtyřikrát týdně většinou od rána do večera. Upřímně, nejsem studijní typ, takže jsem tam dost trpěl. Tady v Derby mám tenhle semestr školu jen v úterý a čtvrtek, dohromady asi deset hodin a je to o tom, jak se k tomu postavím. Je zkrátka na mně, kolik času tomu budu věnovat. Profesoři jsou mi kdykoliv k dispozici, stačí jim napsat nebo se s nimi sejít.  Navíc všichni profesoři jsou lidi z praxe. Náš programme leader je fotbalový agent, takže nás učí to, čím se reálně živí v branži.

Kolektivy jsou utužovány v rámci takzvaných winning wednesdays.

Co budeš dělat po bakaláři?

Chtěl bych pokračovat na magistra, ale ještě nevím, jestli v Anglii. Pokud všechno vyjde tak, jak má, tak bych chtěl jednou pracovat v nějakém fotbalovém klubu – v managementu nebo v marketingu. Myslím si, že tu zkušenost z Anglie ocení jakýkoliv zaměstnavatel víc, než kdybych to dělal v České republice. Přeci jen to v životopise vypadá líp.

Anglie sice není nejblíž, ale létá tam denně několik linek za pár korun. Vracíš se domů často?

Vracím se každé tři měsíce, vždycky když skončí semestr. Teď jsem tedy byl v Anglii od července a přiletím domů na Vánoce, ale do Velké Británie se vrátím až v lednu a jak říkáš, letenky jsou vážně levné a seženeš je kolem pětistovky, maximálně tisícovky.

Stýská se ti?

Nejhorší byly první dva měsíce, neměl jsem domácí komfort a nebyl v kontaktu s lidmi, které jsem byl zvyklý vídat každý den. Teď se mi asi nejvíc stýská po rodičích, ale žijeme v moderní době a já jim kdykoli můžu zavolat přes facetime.

Jak na tebe působí kolektivy na univerzitě? Cítíš se tam dobře?

Máme výbornou partu z fotbalu. Náš tým je ze 70 procent sestaven z Angličanů a z 30 procent z Čechů. I ve třídě jsme namíchání Češi a Briti a musím říct, že obecně nemáme problém se mezi sebou bavit o čemkoli. Navíc pokud chcete, tak kolektivy jsou utužovány v rámci takzvaných winning wednesdays, kdy většina sportovních týmů má zápasy každou středu a po zápasech se chodí do města do klubů a barů.

I kdyby Brexit proběhl, všechno ohledně studia by mělo fungovat na stejné bázi jako doposud.

Jak ses vlastně dostal do toho univerzitního týmu?

Většina kluků z Čech měla místo v týmu už po příletu z Česka, jelikož trenérovi na univerzitě poslali fotbalový životopis. Tam se píše, za jaký fotbalový tým si hrál, na jaké pozici a jaké jsou tvé silné a slabé stránky. Já to zařizoval na poslední chvíli, proto jsem musel projít fotbalovými zkouškami, které trvaly tři dny. Ze začátku tam bylo 250 lidí a ten poslední den, kdy nás bylo okolo padesáti, si trenér vybral právě mě a ještě jednoho kluka.

Ve Velké Británii to zrovna teď dost vře. Brexit Spojené království poznamenal hned několika způsoby, a to ještě ke všemu ani neproběhl. Víš, co to pro tebe bude znamenat, pokud k němu dojde?

Tohle téma jsem řešil hlavně před odjezdem s agenturou Czech-us. Řekli mi, že pro studenty by to nemělo znamenat vůbec nic a mělo by to fungovat na stejné bázi jako doposud. Upřímně o tom teď moc přehled nemám, protože mezi námi a Angličany se to moc neřeší.

Podobné články

Cestování, Volný čas

Život je příliš krátký na to, abych ho prose...

Šestičlenná rodina Rychtaříků se před časem rozhodla vzdát se městské rutiny a vydat se s obytným vozem a minimem věcí... Více

Cestování, Volný čas

Objev Česko: Dobrodružství čeká za rohem

Lidé jezdí za dobrodružstvím přes půlku světa, přitom jim nedochází, že ho mohou zažívat i kdekoli v Česku. Poznat netradiční místa,... Více

Cestování, Volný čas

Kolem světa trolejbusem, ekranoplánem i expedice...

Albert je člověk, který jde do všeho po hlavě. Je zakladatelem mnoha projektů jako Expedition club nebo Gepard Express. Má... Více

Cestování, Studium v zahraničí

Pocukrované ostrovy i bydlení v mrakodrapu, to j...

Jeden rok pracoval v Sydney, druhý se vypravil za studiem do města Gold Coast. Z bytu v mrakodrapu, doslova pár... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Jak jsem se vydala studovat do Kanady v době pandemie

Všechno to začalo přesně před rokem, kdy jsem se vrátila z půlročního erasmu v Řecku.... Více

Jak jsme letěli do Kanady .. a skončili v karanténě

Jmenuji se Petra Vyhnálková, je mi 33 let, pocházím z Hradce Králové a mám ráda... Více

Jak se to stane, že kluk z Děčína žije svůj životní sen...

Nějak se musí začít. Já začal cestovat tak, že jsem se v prváku na vejšce přihlásil na... Více

Jak si nás Kanada získala

Po pár pracovních zkušenostech v zahraničí jsme se koncem roku 2018 rozhodovali kam dál.... Více

Partneři