Začátky jsou vždycky těžké
Co pro tebe bylo na přípravě úplně nejtěžší?
Nejtěžší věcí pro mě bylo začít s vlastními tréninky mimo tým, vytrvat a hlavně najít správnou rovnováhu mezi tréninky a školou. Do posilovny jsem chodil i před začátkem školy a často i po škole. Za vším (a to jak za tréninky, tak studiem) stojí motivace, kterou jsem čerpal z motivačních nahrávek amerických trenéru.
I když mi hodně lidí říkalo, že je skoro nemožné, aby hráč z českého prostředí uspěl v USA, snažil jsem se tím jenom víc motivovat a jít dál. Nejvíce mi pomohlo stanovení krátkodobých cílů, které později následovaly i ty dlouhodobé. Například, když jsem si řekl, že za dva měsíce budu schopný hodit o metr dál do dálky nebo zaběhnout 40yardový běh s rychlejším časem.
Jak tedy vypadaly vlastní tréninky? Kde jsi trénoval? A kdo ti pomohl?
Pomoc se mi dostávala od kamarádů z týmu. Ukázali mi všechno, co se týče posilovny, naučili techniku a dali dobré rady. Je to ale hlavně o individuální práci, takže jsem většinou byl v posilovně sám. Nejvíce mi pomohli při tréninzích na hřišti, kdy házím na své recievery. Poslední léto jsme chodili každý druhý den i ve velkých vedrech.
A co na tvůj sen říkala tvoje rodina a přátelé?
Moje rodina trošku kroutila hlavou, abych řekl pravdu. Byli velmi skeptičtí, přece jenom poslat šestnáctiletého syna do USA je velké rozhodnutí. Podle mého názoru se báli nějakých depresí a dalších věcí spojených se vzdáleností mezi našimi státy. Jsem velice rád, že nakonec, i když s nedůvěrou, přistoupili na moje přání a v srpnu jsem mohl odletět.
Nesmírně si cením jejich podpory, i přes počáteční nedůvěru. Myslím, že pro mě samotného nastal zlom až tento rok. Můj úspěch v sezóně a celková síla mysli, kterou jsem tady během uplynulých měsíců ukázal. Bez rodiny, s minimálním kontaktem a neustále vytížený tréninky, školou a domácími pracemi si pořád držím pozitivní náladu a snažím se všemi nesnázemi projít se vztyčenou hlavou.
„Všichni v novém týmu koukali, že nějaký Evropan bude hrát hlavní pozici v týmu.“
Důležité pojmy:
kick-off- Je to výkop, o který se postará kicker a to vždy po poločase nebo skórování. Snaží se přitom poslat míč do endzóny protivníka a všichni jeho spoluhráči musí být za ním.
yard – délková jednotka, která se v americkém fotbalu používá, v přepočtu je to 0,9144 m
quarterback – jedna z hlavních pozic v týmu, po rozehrávce přijímá balon od centra (rozehrávače) a buď ho předává spoluhráčům, nebo hází recieverům
reciever – hráč, který přijímá míč od quarterbacka a poté postupuje vpřed směrem k endzóně
offseason – část roku, kdy neprobíhají zápasy
end zóny – části hřiště, ve kterých jsou umístěny branky – na každé straně hřiště jedna zóna
Po prvním tréninku součástí nové rodiny
A jak sis sedl s novými spoluhráči?
Dva dny po příjezdu jsem měl první trénink na hřišti. Pamatuji si, jak jsem poprvé přišel, rozuměl každé druhé slovo a všichni spoluhráči nevěřícně koukali, že nějaký Evropan bude hrát hlavní pozici v týmu. Na tréninku jsem však předvedl, co vše dokáži a házel přesně 30yardové passy z běhu do end zóny – jeden za druhým. Spoluhráči vždy jásali a křičeli při odhození jednoho z krásných passu. Po tréninku už jsem byl v rodině.
Dělalo ti velký problém přizpůsobit se angličtině?
Angličtina byla ze začátku oříšek, ale po měsíci každodenního mluvení a psaní jsem si navykl. Největší motivací pro zlepšení byl ale můj fotbalový trenér, který mě nechal udělat několik kliků pokaždé, když jsem ho požádal o zopakování věty. Porozumění hráčům, kteří mluví s chrániči na zuby v ústech, byl další problém. Na jazyk jsem se tedy adaptoval velice rychle, po prvním měsíci už jsem krásně rozuměl.
„Trenér mě nechal udělat několik kliků pokaždé, když jsem ho požádal o zopakování věty.“
Jsi spokojený s rodinou, u které teď bydlíš?
Žiju zde s rodinou, která bydlí na malé farmě mimo město. Rodiče nepracují jako farmáři, ale mají několik krav a koní. Po příjezdu jsem prodělal klasický kulturní šok, protože jako městský kluk jsem se najednou ocitl mezi kravami někde uprostřed USA. Nicméně svou rodinu zde si nemůžu vynachválit. Výpomoc na farmě beru jako takový trénink a páteční táboráky s jejich kamarády a country muzikou jsou skvělou relaxací po tréninkovém týdnu. Kultura a nově získaný pohled na svět mi určitě pomůžou v České republice, kam se vracím na konci května.
Pravidla amerického fotbalu
Americký fotbal se hraje na čtyři čtvrtiny, přičemž jedna trvá 15 minut, ale vzhledem k tomu, že se hraje na tzv. poločistý čas, může se délka měnit. Hřiště pro americký fotbal je rozděleno na 12 stejných dílů (celkově je dlouhé 120 yardů), přičemž první a poslední se označují jako endzóny. Na jejich koncích jsou také umístěny branky.
Ve hře proti sobě nastupuje jedenáct hráčů – offense (útok) a defense (obrana). Útočící strana je ta, která má v držení míč a snaží se ho dostat do endzóny druhého týmu. Skórovat může buď tak, že se postupně dostane až do endzóny (touchdown), míč vykopne do branky (fieldgoal) nebo složí protihráče s míčem v jeho vlastní endzóně (safety).
Hra probíhá tak, že následující akce vždy začne tam, kde skončila ta předchozí a tímto způsobem se tým posunuje. Při těchto akcích ale samozřejmě také může přijít o míč – buď ho zachytí defense, nebo o něj přijdou útočníci sami. Hráč tedy může s míčem pokračovat, dokud není složen, tedy dokud se nedotkne země jinou částí těla než chodidly nebo rukou.
Hra začíná tak, že ji rozehraje centr z neutrální zóny, většinou přihraje míč quarterbackovi a ten se ho pak snaží předat svým runningbackům (tito hráči mají za úkol běžet s míčem a může jich být i víc) nebo hodit wide recieverům. V některých případech může běžet s míčem i sám. Přitom má kolem sebe další hráče, kteří mají za úkol ho bránit a zajistit tak, aby splnil svůj cíl. A co se týče sestavy defense – tady je hlavním úkolem složit hráče s míčem nebo na něj jinak vyvíjet tlak, také si musí hlídat své přidělené hráče a zabránit jim v posouvání se k endzóně.
Hra není jenom o chycení míče a běh vpřed, zakládá se hodně na volbě hráčů, strategii a pohotovém myšlení. Proto se jedná o jeden z nejzajímavějších sportů.
Posilovna – druhý domov
Jak přesně probíhá tvoje výuka ve škole?
Škola je velmi jednoduchá. Můžete si vybrat předměty, které budete studovat a to situaci v mnohém ulehčuje. Například všichni, co dělají sport, si automaticky berou posilovnu v průběhu školy. Každý den, ve stejnou hodinu pak máte stejný předmět.
Liší se tvoje tréninky od těch, které jsi měl v Česku?
Tréninky probíhají všechny v rámci fotbalového programu, který funguje pod střední školou Burrton High School. V Česku jsem musel víceméně všechny tréninky organizovat sám pro sebe. Jak se říká „vše zlé je pro něco dobré“, myslím, že právě tahle samostatnost mi dodala vůli cenit si všech trenérů a zázemí, jaké tady mám.
Nyní v off-season chodím do posilovny každý den v průběhu dopoledního vyučování a třikrát týdně se mi přidávají ranní tréninky. V sezóně jsme měli každé odpoledne ještě tréninky na hřišti s výstrojemi.
„Celé město chodí na zápasy středoškolského týmu.“
Jak se bere tenhle sport v USA a na školách – je to jako ve filmech? Žijí tímhle sportem všichni nebo jenom ti, co se kolem něj pohybují?
Sporty na amerických středních školách se hrají jenom v určitých obdobích – americký fotbal na podzim, basketball přes zimu a baseball s atletikou na jaře. Hodně studentů hraje několik sportů.
Takže se dá říct, že ano, žijí. Celé město chodí každý pátek sledovat zápasy jejich domácího středoškolského týmu. Všichni mě zde zdraví a já v devadesáti procentech případů nevím, kdo to vlastně je. Fotbaloví hráči jsou ve škole hvězdy – mnozí se tak i chovají.
Dlouhý, krátký, tlustý, hubený… je to sport pro každého!
Proč si tedy myslíš, že tě chytl zrovna tenhle sport a ne nějaký jiný?
Abych řekl pravdu, ze začátku jsem si přišel zkusit fotbal jenom tak, ze srandy, v podstatě jsem byl dotlačen svými spolužáky. Dlouhou dobu jsem hrál tenis, a proto jsem nevěřil, že bych v kontaktním sportu mohl dosáhnout na základní sestavu. Vše tedy začalo náborem. Na něm se běhá 40 yardu, skáče do dálky a zkouší další drilly spojené s americkým fotbalem.
Trenéři mě dosadili na pozici quarterback (rozehrávače) díky mému švihu v ruce, který jsem získal v mém předešlém sportu. Quarterback jako hlavní postava celého týmu rozehrává balon a hází ho nebo předává svým spoluhráčům. Taky mi hodně pomohly rady od spoluhráčů a trenérů. Dalším aspektem byla funkce týmu jako druhé rodiny. Brno Pitbulls funguje jako správný tým a já si tréninky a čas strávený se svými novými bratry zamiloval.
Řekl bys, že je tenhle sport pro každého?
Jedna z věcí, co opravdu miluji na tomhle sportu je, že se zde uplatní jakýkoli typ postavy. Jste tlustí, hubení, vysocí nebo malí… vždy najdete uplatnění v týmu. Líbí se mi, že i těm mohutnějším nabízí tento sport jedinečnou příležitost cvičit a dělat sport, při kterém se na ně nikdo nebude dívat skrz prsty.
„Není nic lepšího, než mít partu kluků svázaných jako jedna rodina, když má jeden z nás potíže, ostatní mu pomůžou.“
Co je podle tebe u tohohle sportu nejdůležitější?
Hlavně celková atmosféra, která se v kolektivu vytvoří. Jak už jsem řekl, v týmu Brno Pitbulls mě tato věc uchvátila nejvíc. Není nic lepšího, než mít partu kluků svázaných jako jedna rodina, když má jeden z nás potíže, ostatní mu pomůžou. Další věc je podle mě silná vůle a disciplína, kterou sport sám o sobě učí a vyžaduje.
Takže pokud cítíte, že vám tahle vůle chybí, začněte hrát americký fotbal a po pár měsících určitě uvidíte změny i v osobním životě. Říká se, že americký fotbal je jedním z nejtýmovějších sportů na světě a já s tím můžu jen souhlasit. Být dobrým spoluhráčem a hlavně jít příkladem ostatním v překonávání vlastních hranic je skvělým obrazem leadera a je to určitě jedna z nejdůležitějších věcí.
Je naopak něco, co se ti na tomhle sportu nelíbí?
Nemám nic, co by se mi nelíbilo. Snad jen propagace tohoto sportu v Česku mi trochu vadí. Hodně lidí si myslí, že tento sport není pro moc inteligentní lidi, ale opak je pravdou. Americky fotbal je postaven na základě strategie, při níž se dvě strany snaží navzájem přechytračit. Každý hráč má při hře svůj vlastní úkol a při dobrém zvolení a vytvoření akce trenérem a následným správným provedením všech hráčů se dosahuje úspěchu.
Změnil tě v něčem tenhle sport?
Změnil mě od základů. Hlavně mě naučil, jak opravdu tvrdě dřít a pracovat, jak být součástí týmu (jelikož síla jednoho hráče zápasy nevyhrává), jak motivovat ostatní. Díky němu jsem si uvědomil, že každá minuta strávená přípravou se ve finále počítá.
Dále také silnou vůli, jak dokončit něco, co už jsem začal, věřit si, leadership, snít a vytvářet si cíle. A hlavně mě naučil ovlivňovat, co mohu a nestresovat se z toho, s čím nic neudělám. Všechny tyto body jsou skvělými lekcemi pro život. Americký fotbal se v USA hraje na středních školách a zachraňuje ročně stovky mladých lidí od spadnutí do drogových závislostí nebo přidáním se do gangu.
Já sám jsem teprve na začátku, tento rok je pro mě jeden z psychicky nejnáročnějších období, jaké jsem kdy zažil a věřím, že zkušenosti využiji i v reálném životě. Rád bych dostal fotbalové stipendium na nějakou z univerzit a spojil sport s vysokoškolským vzděláním.
