Stojím u výdeje zavazadel na dublinském letišti a nějak nechápu, co se děje. Na páse krouží už jen pár zavazadel, ale můj k prasknutí nacpaný batoh mezi nimi není. V duchu proklínám letušku, která mi před letadlem řekla, že mi zavazadlo zdarma odbaví. Přes všechny ty zmatky se zavazadlem ani nestihnu být nervózní a než se naděju, už sedím na zadním sedadle obklopená plyšáky vedle osmileté Holly, o kterou se budu měsíc starat.

Zvyknout si na nový režim

Jestli je nějaká věc, kterou vás cestování o samotě zaručeně naučí, je to řešit všechny situace s úsměvem. Co na tom, že mám jen kabelku, jejíž obsah čítá plyšovou myš, počítač a lahev českého vína, kterou vezu jako dárek. Co na tom, že musím první večer sušit koupené kalhotky fénem. Co na tom, že se další den koupu v oceánu ve vypůjčených leginách, které mi pod vodou málem spadnou.

První dny v nové rodině jsou vždy o zvykání si na nové lidi a prostředí. Že zapadnu, jsem věděla už v momentě, kdy osmiletá slečna udělala první hvězdu. Je to malá gymnastka, jakou jsem v jejím věku bývala i já. Po týdnu se začnu cítit jako součást rodiny a než se naděju, je můj irský měsíc pryč.

Hitem letošního léta je dělání slizu a závody ve skocích na trampolíně

Pokud hlídáte starší dítě, nevyhnete se všem těm praštěným věcem, které děti dělají. V jednu chvíli máchám ruce v nechutné zelené hmotě ala po domácku vyrobeném slizu, což vám začne připadat mnohem hroznější, když si uvědomíte, že ten nepořádek budete muset uklidit vy. V další chvíli se zase hrabu v mokrém písku a snažím se neječet, když zahlédnu obřího brouka, protože se přeci musím chovat dospěle. Imituji hlasy všech možných panenek a plyšáků, hodiny hledám kostičky lega a další hodiny je zase uklízím.

Naštěstí pro mě je nejoblíbenější zábavou skákání na trampolíně a houpání se na houpačkách. A tak můžu dosyta dělat všechny potrhlé kousky, které se už v mém věku nesluší. Dokonce si párkrát tajně na trampolíně zaskáču, když jsem doma sama. Všechny tyto aktivity vás ale vrací do vašich dětských let a najednou začnete vzpomínat, co jste dělali vy. V neposlední řadě si zlepšujete slovní zásobu. Protože kde jinde byste se naučili životně důležitá slovíčka jako například, jak se řekne sliz nebo vodní víla.

Doporučený příspěvek

Inteligentní zábava v hospodách

Zajít si po škole někam vyčistit hlavu, to občas potřebuje každý. Naše kroky často vedou na kafíčko nebo na pivo. A co si takhle večer n... Pokračovat ve čtení

Večery patří skleničce vína s dospělými a poznávání místní kultury

Po celodenním hlídání mám čas pro sebe. Užívám si samoty, chodím na dlouhé procházky podél oceánu, pozoruju lachtany a cvičím jógu. Každý večer se ale scházím s mojí náhradní rodinou u večeře a skleničky vína. Prostřednictvím jejich vyprávění poznávám irskou kulturu a s každým dnem se do téhle ostrovní země začínám zamilovávat. I když na začátku jediným důvodem byl měsíční pobyt u oceánu, nepřestává mě fascinovat zelená krajina, nekonečné procházky po útesech, všudypřítomné ovce a krávy jako na českém venkově a to, že mě v desetitisícovém městečku, kde bydlím, každý zdraví.

Irská nátura

Irové stejně jako já milují oceán a náležitě si ho užívají. Počasí se tu v letních měsících pohybuje maximálně kolem dvaceti stupňů. A když náhodou už těch dvacet je, všichni si stěžují, že se to horko nedá vydržet a berou pláže útokem. Při prvním koupání zažiju menší šok. Voda je tak studená, že ještě hodinu necítím prsty na rukou i přestože mám na sobě dva svetry. Irové se ale koupou za každého počasí i v zimě. Nezřídka vidím děti řádit ve vodě ještě po setmění, kdy často při svých procházkách vytahuju bundu. Milují sendviče k obědu s pytlíkem malých brambůrek, pikniky na pláži, uzeného lososa a jsou hrdí na irské čerstvé mléko, sýry i hovězí maso. V obchodech člověk jen málokdy najde produkt, který není označen štítkem “irský“.


Stejně jako ve Velké Británii, i v Irsku je velmi běžné mít na pomoc s dětmi aupairku. Díky tomu jich i v malém městečku potkám hned několik, se kterými si hned po prvním setkání padnu do noty. Na tom být v cizině, je totiž krásné mimo jiné i to, že se sblížíte s lidmi, se kterými byste se asi za normálních okolností ani nepotkali.

Podobné články

Cestování

Na Erasmus do Norska se vydal na kole, teď pojede...

Nejspíše o něm skoro nikdo z vás neslyšel. Nemá slavný Instagram, ani svůj blog a na Facebooku pár fotek. Přesto je... Více

Volný čas

Spisovatelka Anna Musilová: Psaní je moje terapi...

Se spisovatelkou Annou Musilovou o cestě do nakladatelství, o tom, co by poradila začínajícím autorům i o současné literatuře. Černooká... Více

Cestování

Proč by všechny Erasmy měly vést do Walesu

Minulý semestr jsem se rozhodla svůj život i studium žurnalistiky přesunout do Velké Británie. Tři měsíce jsem strávila v přístavním městečku... Více

Cestování

Jak se nezbláznit z karantény: Tipy na knihy, se...

Přes nepříjemnou situaci, které teď všichni společně čelíme, máme na chvíli čas se zastavit. A zamyslet. Třeba nad tím, jak... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Kanada a Koronavirus, jak to je a asi bude …

Vzhledem k aktuální, trošku vypjaté situaci, jsme se rozhodli napsat krátké vyjádření za... Více

Koronavirus a studium v UK od září 2020

V souvislosti s nově nastalou situací ve světě jsme pro vás sepsali odpovědi na 5... Více

Jak se to stane, že kluk z Děčína žije svůj životní sen...

Nějak se musí začít. Já začal cestovat tak, že jsem se v prváku na vejšce přihlásil na... Více

Jak se Czech-us stal mojí továrnou na sny

Pomocí Sabin-Feldmana testu se zjišťuje toxoplazmóza u koček. Není proto asi náhoda, že... Více

Partneři