Začaly bychom takovou klasikou. Jak se vám dneska hrálo?

Aleš: Vždycky ten festival, každý, je pro nás taková výzva. Někdy je to úplně bomba. Jako tady ty velký festivaly. Jsme hrozně rádi, že jsme tady, ale nejsme nějaký headlineři, takže je to vždycky takový křest ohněm. Nám se hrálo dobře. Mě to bylo moc příjemný tady dneska. Lidi přišli, sedli si, poslouchali. Je to takový vždycky, jak to pojmou ty lidi. Když chtěj pařit, tak paříme my s nima, když chtěj poslouchat, tak jim hrajeme prostě do ouška.

Jaký máte hudební styl u písniček?

Aleš: Ty písničky nemáme takový, řekl bych prvoplánový na to jako Hej ó, krávy jdou a skáčeš. My máme některý víc poslechový, některý jsou zase takový jako muzikančtejší, že hrajeme třeba kytarový sóla. To jsem třeba u nikoho moc neviděl, ono se to moc nenosí.

Jak byste to porovnali s loňským rokem?

Aleš: Jsme tady už potřetí. Minulý rok jsme vystupovali na Jack Daniel´s stagi. To bylo strašný…vedro! 😀 Ale bylo to dobrý. Pátek, ve dvě odpoledne, na tu stage úplně pražilo. To byly kolapsový stavy. Ale byl to pěkný koncert. Tři roky zpátky jsme hráli někde před branami. A to bylo taky dobrý. Jsme rádi, že jsme tady. Člověk slyší spoustu dobrých kapel tady na festivalu, takže my si to vždycky užijeme.

Jak jste se sem vlastně dostali?

Aleš: Vždycky jsme vyhráli nějakou soutěž. Já už jsem řekl, že nesoutěžím a oni na mě udělali podraz. Kluci řekli: ,,Hrajeme v nějakým Music city. Je to taková pěkná akce. “ Tak jsem tam přišel. A pak jsem se dozvěděl minutu před koncertem, že to je soutěž. Že zase soutěžíme. Kdyby mi to řekli na začátku, tak já tam nejdu. Já už jsem vysoutěženej. Postoupili jsme a vlastně díky tomu jsme tady.

DSCN1947

A kolik těch soutěží jste prošli?

Aleš: Těch soutěží bylo hodně. Proto já už jsem řekl, že už né klucí. Potom, co jsme vydali jakoby naší první desku, tak to už je taková známka toho, že už bychom neměli soutěžit, že to necháme kapelám, který začínají, a neměli bychom se do toho hrnout.

Jste spolu od roku 2012, takže jste se na takhle velký festival dostali hned, co jste se dali dohromady?

Aleš: V podstatě ano. Ona v tý kapele, vždycky když je termín, tak se ty věci dějí. Když termín není, tak je pohoda, nic se neděje. My jsme začali tak nějak soutěžit, abychom něco dělali, tak jsme se dokopali. A hnedka se to jako kdyby povedlo.

A v porovnání s jinými festivaly, jaký je pro vás Rock for People?

Aleš: Je to jiný. Když vezmu tento rok. Už pár festivalů a venkovních akcí jsme odehráli. To publikum je pokaždý úplně jiný. To vždycky záleží, před kým hraješ, po kom hraješ a kdo je tam headliner. Protože třeba na lightshow byli headlineři PSH. Tam lidi přišli vyloženě na PSH a ten náš styl je úplně nebere. Podle toho taky vybíráme i kapelu, když chceme jet na jaře nebo na podzim na turné. Ono je to s tím spojený.

DSCN1955

A co vám víc imponuje? Velké nebo malé akce?

Aleš: Já třeba mám radši ty menší festivaly, kde se s těmi lidmi potom potkám. Tady na nás byli lidi, ale už se s nima tady prostě nepotkám. Ale úplně nejradši mám kluby, kdy to jde z očí do očí, pak se dá ten koncert jakoby víc tvarovat.

Máte nějaké historky ze studentských let z ježdění na festivaly?

Doporučený příspěvek

Raketa prvního ročníku festivalu Metronome vystoupala opravdu vysoko

Nový pražský festival Metronome nasadil dalšímu ročníku opravdu vysokou laťku. Velká návštěvnost, skvělá hudba, velké hvězdy, hezké ... Pokračovat ve čtení

Aleš: Studenta beru jakože dělá vysokou školu. Tu u nás má vlastně jen jeden člen, náš basák Kuba. Ten si myslím má hodně zážitků. On je takovej zážitkář. My jsme to jakoby vzdali ty studia a upřednostnili jsme muziku, takže nejsme moc studentská kapela. Ale studiu fandíme!

Vy jste vlastně obměnili kapelu a opustil vás váš zpěvák Jakub?
Aleš: Vy jste obměnili, je takový, zvolit ten správný termín je těžký. Je to jako když vztah dvou lidí buďto funguje nebo ne. Je hrozně těžký o tom mluvit a vysvětlovat to lidem, aby to pochopili, ono se to nedá.

Nás by spíš zajímalo, jak se vám hraje v novým složení?
Aleš
: Já ti to řeknu takhle. Přemýšleli jsme, že bysme to někým nahradili. Úplně to nevyšlo, potřebovali jsme už pak hrát, takže na mě jako kdyby spadlo to,,hovno´´. Já jsem se s tím musel nějak vypořádat. A pořád se s tím jakoby vypořádávám. To je taková moje věc. Ale jestli je to příjemný nebo nepříjemný. Jezdím pořád rád na koncerty. Kluci se usmívají. Sedneme do dodávky a je sranda, takže si myslím, že je to prostě super. Máme spoustu plánů do budoucna. Nechci hodnotit, jestli je to lepší, horší, jestli je to fajn, ale kluci prostě jezdí rádi na koncerty a to třeba je pro mě hrozně důležitý.

LOLA_2

Co plánujete ještě na léto?

Aleš: Festivalů je tam dost. Od Sázava festu po… Já jsem na tohle hrozně špatnej. Já si vezmu telefon a vždycky se podívám, co je příští týden a podle toho nějak naplánuju ten zbytek. Takže vím, že dneska jedeme do studia, ještě doděláváme jednu písničku, potom se vracíme sem na Rock for People a v sobotu hrajeme dva koncerty.  V neděli se většinou rozpadám a v pondělí se zase podívám do toho telefonu, co je v pátek a v sobotu. Ale hrajeme každý víkend, takže toho bude hodně.

Tak to máte pěkně nabitý…

Aleš: Je to pěkně nabitý a je to pěkný. Jsme rádi, že si nás ty pořadatelé zvou.

Máte hodně nadšených fanoušků? 

Aleš: Fanoušků nebo fanynek?

Fanynek…

Aleš: Tady vidíš. Tyhle čekají, až doděláme rozhovor, sice neskáčou, ale jsou rády a mají trpělivost. Což je vždycky strašně hezký. Máme kolem sebe takových pár skalních lidí, se kterýma se potkáváme na koncertech, a jsou to prostě hrozně fajn lidi. Fanynky my máme rádi, ale i fanoušky. Skáčou, píšou nám a to jsme rádi. Funguje ta komunikace. Snažíme se, aby to bylo co nejlepší. Někdy je to těžký zvládnout, aby tamta byla spokojená, ale i ta. Snažíme se to nějak rozdělit.

A co nějací šílení fanoušci?

Aleš: Myslíš nějaký stalkery? Tak každý tu máme nějaký 😀 😀 Já nevím o žádným problému, že by tam bylo něco nepříjemnýho. Člověk zažil i ty škaredý věci. Jako třeba potom, co jsme trošku tu sestavu jakoby obměnili, ale to k tomu prostě patří.

Chystáte nějaké nové album?

Aleš: My jsme se dneska trošku pohádali v dodávce. Ale my se takhle jako rádi hádáme. Protože chystáme. Každá kapela má nějaký problémy s písničkama. My máme ten problém, že jich máme prostě hrozně moc a nestíháme točit ty desky. My nejsme taková klasická studiová kapela, která se zavře a tvoří. My prostě rádi jezdíme ty koncerty a většinou tam nemáme zbytek času na přípravu těch nových věcí. Ale i přesto jsme si řekli, že v srpnu se zavřeme do studia a budeme točit jakoby nějaký album, jestli to bude album nebo jestli to bude EP, co z toho vyleze, to se uvidí. Písniček máme na výběr asi 25, který lidi v podstatě neznají. Možná znají tak čtyři písničky, který hrajeme a nejsou na tý starý desce. Chtěli bychom, byli bychom rádi, kdyby v listopadu vyšel nějaký náš počin. Teď se můžou fanoušci nebo lidi, které by to zajímalo, těšit, protože připravujeme úplně novou písničku a bude i s videoklipem.

 

Vyzpovídaly Aneta Matyšová a Stáňa Wolfová.

Podobné články

Hudba

Ben Cristovao: Kolik věcí dovedeš, tolikrát js...

Mezi české interprety přišel před deseti lety s nálepkou kluka z talentové show. Tu se mu ale podařilo sundat a dnes je z něj úspěšný umělec. Nedaří se mu ale jen na poli h... Více

Hudba

I Love You Honey Bunny: ,,Škoda, že česká scé...

Pražská indie-brit-rocková kapela I Love You Honey Bunny často se svou hudbou brázdí Evropu, stačila si ovšem zahrát už i v Kanadě. Loni vydala svou první desku Cosmic Backgroun... Více

Hudba

Report: Magický kulturní zážitek v Ostravě

Ač jsem o tomto multižánrovém hudebním festivalu slýchala mnohé, naprosto to předčilo mé představy. Colours of Ostrava letos oslavila svou plnoletost, a to opravdu ve velkém styl... Více

Hudba

Report: Mighty Sounds: Punkáči se deště neboj...

Ač předpovědi hlásaly festival pokažený neustálým deštěm, návštěvníci se nedali a užili si ho o to víc. V rozbahněném prostoru před stagí skákali v holinkách nebo bosi,... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Práce ve Španělsku v roce 2020

Když jsme my všichni na jaře roku 2020 prožívali novou životní realitu, kdy byly dokonce na... Více

Honzy deník z Kanady 2. díl / 14 dní mezi čtyřmi stěnami

Honzy kanadské dobrodružství začalo na konci ledna 2021. Jak probíhala jeho cesta se můžeš... Více

Honzy deník z Kanady 1. díl / Nekonečná cesta do Vancouveru

Honza se díky programu Work and Study vydal do kanadského Vancouveru, kde začiná studovat obor... Více

Můj život v Banffu

Dnes je mi 30 let a nikdy bych nevěřila že se na „stará kolena“ sbalím a odjedu na rok do... Více

Partneři