Kde a kdy se vůbec zrodil nápad udělat něco pro ostatní středoškoláky?

Když jsme byli na střední – já, brácha Robin a Tomáš Zahradník, tak jsme se účastnili hodně mimoškolních aktivit. Byli jsme dost akční a vlastně jsme na střední ke konci studia skoro ani nechodili. A jelikož u nás tolik lidí aktivních nebylo, chtěli jsme tu myšlenku mimoškolních aktivit trochu ukázat a udělat jejich katalog. Ve čtvrtém ročníku jsme se rozhodli, že se do toho pustíme.

Proč až tehdy?

Začali jsme s tím, až když jsme měli dostatečné zkušenosti s množstvím aktivit.

Nebylo těžké toho tolik zvládat – vést fungující web, připravovat se na maturitu a zároveň na přijímací zkoušky na vysokou školu?

První půl rok ve čtvrtém ročníku jsme využili na tohle, byl to trochu risk, ale nakonec se to podařilo a teď děláme všechno, co jsme chtěli. Nějak nás to neomezilo. Nebyl z toho žádný průser a učitelé nám dávali prostor.

Jak hodně náročné je to pro vás teď, zorganizovat vše společně s vysokou školou nebo prací?

Máme dobře fungující tým, kde má každý svůj úkol. V tomhle to funguje dobře a zabere nám to několik hodin týdně. Teď se samozřejmě ta intenzita před spuštěním soutěže zvyšuje. Máme srazy několikrát do měsíce, voláme si každý týden, ale dá se to se školou nebo prací zvládnout.

Co studuješ?

Já studuji elektrotechniku na ČVUT v Praze. Bratr studuje finance na VŠE a Tomáš se teď věnuje programování. Ten to dohnal do extrému s mimoškolními aktivitami. Vyšel ze školy a věnuje se práci naplno.

Spolupracujete na tomhle projektu s někým?

Tenhle rok vlastně máme hlavní tři partnery na soutěž, kteří nás financují. Jsou jimi Centrum pro talentovanou mládež, Microsoft a Čtení pomáhá. Pak máme ještě několik menších partnerů, kteří nám dodávají věcné ceny – třeba iQLANDIE. A první rok a půl nám přispíval Karel Janeček.

Vaše akce jsou tedy díky sponzorům zadarmo, je to tak?

Přesně tak. Chtěli bychom to udržet zadarmo i nadále, když máme takhle silnou partnerskou pomoc.

Připravujete nějaký další projekt?

V minulosti jsme pracovali na katalogu mimoškolních aktivit, ale časem jsme se přesunuli k tomu, že jsme začali dělat vlastní aktivity. Dělali jsme podzimní akademie, což byla série většinou pěti přednášek s různými odborníky na dané téma a k tomu jsme začali dělat tu soutěž. Když jsme si zpětně analyzovali přínos, tak nám vyšlo, že nejlepší bude, když se budeme věnovat jen té soutěži, což je věc, která tady opravdu chybí. Platforma, kde oceníte studenty za jejich aktivitu. To je to, čemu se budeme v dalších letech pravděpodobně věnovat.

Co to tedy přesně byla akademie?

Akademii jsme dělali dva roky, ale tenhle rok už jsme se přímo přeorientovali jen na soutěž Nejaktivnější středoškolák. Každoročně oceňujeme středoškoláky, kteří ve svém volném čase podnikají, pracují na vědeckých projektech, skládají prestižní zahraniční kurzy on-line nebo dobrovolničí. Ale to nejlepší z akademie, což byly kurzy, jsme víceméně trochu přenesli do této soutěže. Její součástí bude dvoudenní kurz pro padesát nejaktivnějších a nejlepších středoškoláků, které my vybereme. Pro ně připravíme několik přednášek a workshop s různými inspirativními lidmi.

Změnili jste za tu dobu, co váš web funguje, něco?

Doporučený příspěvek

Ze začátku jsem lidi přemlouvala, aby mi dali zakázku. Teď práci musím spíš odmítat, říká devatenáctiletá designérka

Eva Kuttichová se umístila v top 10 prestižní soutěže Středoškolák roku. Designuje mobilní hry. Pokračovat ve čtení

Katalog mimoškolních aktivit už tam teď nemáme vůbec. Sázíme to jednoduše pouze na soutěž, plus je tam k tomu blog, kde zveřejňujeme třeba příběhy finalistů ze soutěže. Web je teda teď v rekonstrukci, ale do soutěže by to mělo být vše hotové a připravené.

Máte něco, na co byste se na svých stránkách přímo zaměřovali?

Semináře jsme dělali čistě soft skill, ale vždycky jsme se věnovali těm předmětům, co ve škole chybí, jako prezentování, kurzy rétoriky, anebo etiketa. Ale teď se přímo nevěnujeme žádnému tématu. Našim hlavním zájmem je soutěž, kde nedáváme žádné obory do popředí. Směs finalistů, kteří se umístí, je od nejrůznějších uměleckých oborů po IT, chemii, biologii. Nedá se říct, že by tam někdo vyčníval.

„Všichni členové v týmu to dělají na bázi dobrovolnictví. Nikomu neplatíme.“

Je ten projekt pro vás nyní finančně výnosný? Dříve tomu tak nebylo, ale časem, když si to získalo takový ohlas, změnilo se to nějak?

To vydrželo, máme to stále pro náš dobrý pocit. Všichni členové v týmu to dělají na bázi dobrovolnictví. Takže nikomu neplatíme, všichni jsou zapálení do toho to udělat co nejlíp a vyzkoušet si věci, který by třeba normálně nedělali a ke kterým by se těžko dostali.

Je potřeba nějaká propagace? Nebo si váš web už dělá reklamu sám? 

Máme velkou propagaci na sociálních sítích a na to se zaměřujeme. Pak samozřejmě newslettery. Teď budeme posílat materiály k soutěži na 300 středních škol po celé České republice a máme taky síť mediálních partnerů. Takže základem té propagace bude určitě Facebook, ale půjdeme i těmi klasickými cestami a oslovíme přímo školy a učitele.

Setkáváte se třeba někdy s nesouhlasem, že ponoukáte děti k tomu, aby nechodily do školy? Od rodičů, nebo od škol?

Ne, s tímhle jsme se nesetkali. Spíš naopak. Máme podporu jak od rodičů, tak od škol, které o té soutěži informují své žáky. A my vidíme, že z některých škol máme enormní množství přihlášených lidí. Školy je do toho i tlačí, aby se přihlásili a aby také reprezentovali svou školu. A od rodičů máme spíše kladné reakce. Nezaznamenal jsem nějakou přímo negativní, že by si někdo stěžoval. Spíš jsou rádi, že je tady něco takového, kde můžeme jejich děti ocenit.

„Když má nějakou vizi toho, co chce dělat, tak potom pro něj ten čtvrtý ročník nic moc nového zajímavého přinést nemůže a může ten čas využít zajímavěji.“

Četla jsem článek s tvým kolegou Tomášem Zahradníkem, že chtěl odmaturovat již ve třetím ročníku. Myslíš si, že je to dobrý nápad?

Když na to ten člověk má, tak určitě. Když má nějakou vizi toho, co chce dělat, tak potom pro něj ten čtvrtý ročník nic moc nového zajímavého přinést nemůže a může ten čas využít zajímavěji. Naopak zase pro nás to byl čas, kdy jsme měli čas rozjet takovýhle projekt. Asi záleží na prioritě toho člověka a potom se samozřejmě musí domluvit se svou školou. Ale pro člověka, který je talentovaný, nadaný a ví co se sebou, to může být dobrý krok vpřed.

Myslíš si, že je to celkově problém českého školství, že to žákům nedává tolik, kolik by mělo?

Tak třeba naše střední škola potom, co jsme my byli aktivní, se snažila víc propagovat mimoškolní aktivity. Úplně si nemyslím, že by to třeba na soukromých školách bylo z hlediska propagace mimoškolních aktivit nějak lepší, ale spíš tam třeba dávají větší prostor těm studentům se nějak orientovat na předměty, které je zajímají a nezatěžují je vším, což na státní škole úplně není. Tam jsou akorát poslední dva roky na nějakou mírnou specializaci. V tomhle může být třeba soukromá škola lepší a samozřejmě potom v tom, že vám nabídne nějakého tutora, nebo nějakého člověka, který se vám bude osobně věnovat. Někdo, kdo vás nasměruje, kdo vám bude dávat úkoly, dívat se na vás, jak vy sami rostete. To je věc, která na státní škole naprosto chybí a kvůli tomuhle by stálo za to poohlédnout se po nějakých soukromých školách nebo nějakých speciálních programech, které toto nabízí.

„Viděl jsem pak, že to má smysl, když se lidi věnují něčemu nad rámec školy.“

Jaké mimoškolní aktivity jsi ty sám na střední vyzkoušel a co ti přišlo nejvíce přínosné?

Dělal jsem různé olympiády, summity, ale tou největší akcí, kterou jsem dělal s bratrem, byla středoškolská odborná činnost (SOČ). Tam pracujete na vědeckém projektu a děláte takovou středoškolskou bakalářku. S Robinem, bratrem, jsme se věnovali evropské bankovní unii. Měli jsme vysokoškolského konzultanta. Nakonec jsme tu soutěž i vyhráli. Ohromně nás to ve všem rozvinulo. V kritickém náhledu na informace, v jejich čerpání, prezentování, a to bylo něco, co ostatní v takovém měřítku na střední třeba neměli. To bylo asi to nejpřínosnější, co jsem z mimoškolských aktivit získal.  Viděl jsem pak, že to má smysl, když se lidi věnují něčemu nad rámec školy. Posunulo nás to i v tom, že jsme pak věděli lépe, co chceme dělat po střední škole. Bratra to posunulo k financím, i když já se pro ně nerozhodl.

Podobné články

Volný čas

Kam vyrazit, než nám znovu otevřou kulturáky

Jaro začíná pomalu vystrkovat růžky a konečně přichází naděje. Zima už snad definitivně skončila a je načase zase začít žít. A jak jinak začít žít než kulturou? ... Více

Volný čas

Na cestu kolem světa alespoň na filmovém ...

Taky už se nemůžete dočkat, až si sbalíte krosnu, nasadíte pohorky a vyrazíte někam hodně daleko? Cestování teď musí chybět úplně každému, i těm, co byli v životě ... Více

Volný čas

Jak na Instagram učím už i třicátníky, ...

Přes žurnalistiku, vlastní blog, sociální sítě, až po vlastní značku i školení. Mladá studentka Audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě Dominika Ratajová ukazuje lidem, ... Více

Volný čas

Bankovní identita pro každého!

Poslední dobou se stále více činností přesouvá do online světa. Home office je běžnou součástí našeho života, online výuka převažuje, do obchodů se nemůže vůbec, nebo ... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Výhodné ceny školného na Canadian College

Co takhle nastartovat úspěšnou kariéru studiem v Kanadě? Získej jedinečnou možnost poznat ... Více

6 důvodů proč se zúčastnit Job Fair Kanada

Letošní ročník pohovorů s kanadskými zaměstnavateli se blíží a my ti představujeme ... Více

Petr o pracovním pobytu v Kanadě: „Tak krásné výhledy ...

Je začátek roku 2019 a já zrovna dodělal školu. Nemám přítelkyni, nemám práci… Už ... Více

Práce v hlavním městě Irska: Dublin | Video

V letošním roce jsme pro vás všechny otevřeli zbrusu nový program, a tak neustále hledáme ... Více

Partneři