Na vysoké škole vystudoval tvůrčí psaní a už deset let ho učí. Jeho kurzy navštívilo již přes 4 000 lidí a desítky za rok pod jeho vedením vydají knihu. Kromě dlouhodobých kurzů nabízí René Nekuda na svém webu i online kurz kreativního psaní zdarma. Pokud jste se tedy rozhodli v době aktuální krize vrhnout do vod spisovatelského řemesla, pojďte si přečíst, jak začít a na co si dávat pozor.

Co je taková ta první věc, nad kterou bych se měla zamyslet, když si dneska řeknu, že začnu psát knížku?

Nad zápletkou. Většinou totiž touha napsat knížku přijde s nějakým konkrétním nápadem a zápletka je něco, co mu dá alespoň hrubý obrys. Tohle je samozřejmě ta lepší varianta. Může se ale stát, že si člověk řekne, že napíše knížku a neví o čem. Tam je pak důležité si ujasnit, co chci a komu říct.

Je nějaká univerzální rada, které by se měl začínající spisovatel držet?

To se špatně zobecňuje, protože těch přístupů je více. Vždycky je to pro žánr, nebo pro typ autora, ale žádná rada není platná pro všechny. Možná tou univerzální radou ale je, nějak si ujasnit, co jsem za typ autora a jak na tom můžu pracovat, a pak se do toho teprve vrhnout. Někdo je plánovač a potřebuje si to dopředu naplánovat a pak teprve začít psát, někdo jiný se rovnou vrhne do psaní a příběh se mu vyvíjí pod rukama, což jsou takové dvě nejextrémnější cesty a drtivá většina je něco mezi tím. Někdo píše ráno, někdo večer, někdo potřebuje hudbu, někdo ticho, někdo tomu může věnovat celý den, pro někoho je to jedna z mnoha aktivit, které dělá. Je minimálně dobré si tyhle body ujasnit, protože to usnadní celý proces a zvyšuje to procento toho, že knížka bude dopsaná.

Psaní je časově náročná činnost a potřebuje hodně odhodlání a vytrvalosti.

Je pro psaní knihy potřeba dosáhnout nějakého určitého věku, kdy má člověk dostatečnou slovní zásobu a přehled?

Vůbec ne. I kdyby to nebylo přímo psaní, tak u těch menších se můžeme bavit o vyprávění. Už jenom to, že někdo vymýšlí příběhy a vypráví je, je takovým prvním krokem.

Spousta studentů rozdělá nějakou práci a nedodělá ji. Když člověk odejde od psaní knihy, je ještě nějaká šance, že se k tomu vrátí?

Myslím si, že u tohoto typu autorů je větší šance, že už se k tomu nikdy nevrátí a že to byl nějaký rychlonápad, výstřik fantazie, nebo tvůrčí přetlak, který nebyl včas dokončený. Je pravda, že psaní je časově náročná činnost a potřebuje hodně odhodlání a vytrvalosti a kdo to nemá, tak pravděpodobně v této disciplíně neuspěje. Jedna z nejhorších věcí, která se říká o psaní je, že je psaní jednoduché, což není. To, že k tomu potřebujeme tužku a papír nebo textový editor zadarmo, tak z toho nedělá disciplínu, která je zadarmo.

První verze se neodevzdávají nikdy.

Na svém webu máte kurz tvůrčího psaní, který je zadarmo a kde doporučujete psát každý týden minimálně 14 stránek. Myslíte si, že by se do toho měl člověk nutit, i když zrovna nemá svůj den?

Záleží na konkrétní situaci. Ohledně psaní, jak už jsem řekl, existuje opravdu málo univerzálních rad. Ale pravidelné psaní je jedna z těch více platných, protože to udržuje kontakt s příběhem a svou vlastní kreativitou. Pokud má ale autor nějaký blok a musí přemýšlet nad něčím jiným nebo dělá něco důležitějšího, tak se svět nezboří, když týden nebude psát a pak se k tomu rukopisu s chutí vrátí. Ale pokud je to ten typ, který od toho odejde a už se k tomu nikdy nevrátí, tak je samozřejmě lepší pokračovat.

Pokud člověk nemá zrovna nápad, co světu sdělit. Jsou nějaká témata, která si získají čtenáře vždycky?

Téma jako takové ne. Dá se ovšem držet osvědčených vyprávěcích struktur nebo šablon.

Často, když lidi čtou nějakou knihu a u toho píší, tak se to do jejich textu hrozně promítá. Je tedy dobré, když píšete, nečíst k tomu nic jiného?

Ono do jisté míry je dobré u psaní číst a inspirovat se od ostatních autorů v rámci toho žánru, který mě zajímá a který chci psát. Pokud jsem ale ten typ, který začne až moc napodobovat, tak je samozřejmě lepší nečíst v tu chvíli, kdy píši, anebo v té době zkusit jiný žánr.

Doporučený příspěvek

Nová limitovaná edice karet

Po úspěšné sérii Superhrdinů, kterou Komerční banka (KB) ve spolupráci s filmovým studiem Warner Bros. nabídla klientům v loňské roce, ... Pokračovat ve čtení

Pokud člověk knihu opravdu dopíše, co dělat poté?

Když je napsaná první verze rukopisu, tak musí přijít revize, to je nutná součást tvorby. Revize jsou vědomou, racionální prací s první verzí, kdy je ten příběh před autorem poprvé celý. Zahrnuje to přemýšlení nad celkem, přepisování, škrtání, přeskládávání. Je nutné to dělat z toho důvodu, že žádnou fázi toho psaní autor neměl před sebou hotové dílo a v průběhu se toho může hodně změnit. První verze se neodevzdávají nikdy.

Co je největší překážka k napsání knihy? Je to nedostatečná fantazie nebo čas?

Nedostatečná fantazie moc nehrozí u lidí, který chtějí psát, nebo alespoň já jsem se s tím moc nepotkal. Na co lidi ale nejvíc narážejí je, že u toho nevydrží.

Dnes a denně se vydává spousta nových knih. Nemyslíte si, že je trh už přesycený?

Je. Ale to už je dlouhou dobu a je to pro nás standart. Záleží také na přístupu autora. Když mám velké oči a chci vydat knížku, od které očekávám, že automaticky bude bestseller, tak je to očekávání přemrštěné. Spousta lidí takhle vysoko ale nemíří. Jeden autor teď vydal knížku pro okolí místa, kde žije, a to mi přišlo nesmírně sympatické. Tam je funkce toho textu naplněná tím, když se prodá čtyři sta knížek a sto se rozdá kamarádům.

Je potřeba k psaní mít nějaký základ, kupříkladu tvůrčí psaní, nebo stačí, když se otevře textový editor a začne se?

Není to vyloženě nutné. Je spousta lidí, která ho neměla a psala poměrně úspěšně. Na druhou stranu ten základ je něco, co poté výrazně, ale výrazně usnadňuje práci. Když se budeme bavit o vydávání knížek, tak 80 % lidí, kteří ke mně chodí do dlouhodobého kurzu, tak vydá knihu, když chce. A stihnou to za rok a půl třeba. A pak jsou lidé, kteří deset let píší doma a zkouší to bez těch základů a ta šance, že vydají knihu, je třeba pět procent. To jsou pak ty misky vah. Buďto půjdu sám a budu to zkoumat, hodně dřít a trápit se, což k tomu patří, a nebo si to usnadním a zefektivním ten proces tím, že poznám zmíněné základy a vyprávěcí struktury.

Teď jste říkal, že napsat knihu trvá rok a půl. Váš Kurz kreativního psaní, který máte na webu zadarmo, trvá asi 4 měsíce. Je možné za tu dobu napsat knihu?

Dokončit knihu za čtyři měsíce možné je, už se to i stalo, nicméně ten kurz je určený k napsání první verze rukopisu a trochu si s ní začít hrát. Je několik dokonce úspěšných knih, které vzešly tady z tohoto emailového kurzu zadarmo. Je to například Banánové dítě od Duong Nquyen Jiráskové. Spíše mi lidé ale potom kurzu píší, že jsou těsně před dokončením, nebo že mají první verzi a dělají revize. Je blbé, že se ten kurz neumí přizpůsobit tempu psaní, protože je automatický. Mnoho lidí píše, nechává si doručovat emaily a pozdější se k nim vracejí už ve svém tempu.

Máte přehled, kolik aktuálně lidí teď kurz dělá?

Teď je tam přesně 490 lidí, ale aktuálně je všude nárůst u online kurzů. Předevčírem jsem publikoval Spisovatelskou výzvu, která je také zadarmo a je to takových třicet cvičení na každý den jedno na deset minut psaní, a tam už je přihlášených přes tisíc lidí za první dva dny.

Kolik autorů pod vámi knihu dokončilo?

Jsou to desítky za rok. Vždycky je stabilní základ třiceti lidí, protože každý rok vydáváme společnou knihu z jednoho dlouhodobého kurzu, a pak jsou to jednotlivosti. Nutno ale zdůraznit, že ne všichni, kteří ke mně chodí do kurzu, chtějí vydat knihu. Od toho ty kurzy úplně nejsou. Pro někoho to znamená vyřádit se, nebo poznat spisovatelské řemeslo, vědět, co za knížkami stojí nebo napsat pár povídek na svůj blog. Ambice vydávat knížku není pro všechny ta hlavní.

Procestoval jste 6 ze 7 kontinentů. Myslíte si, že cestování otevírá oči pro psaní?

Nemyslím si, že to funguje na všechny, ale na mě ano. Teď to asi chvíli dělat nebudu v rámci koronakrize, ale pro mě je důležité vždycky na chvíli vypadnout a mít jiný systém okolo sebe, než na který jsem zvyklý, abych si uvědomil ty rozdíly.

Takže ve chvíli, kdy máte tvůrčí krizi, tak vyrážíte na cesty?

Já nemůžu mít tvůrčí krizi. 😀 Já mám ve svém životě řád a srpen si nechávám volný na cestování. Letos jsem si ale z nějakého záhadného důvodu vyměnil srpen za leden, takže jsem stihnul cestovat už v lednu, aniž bych tušil, že později nebudu moci.

Podobné články

Volný čas

Osmnáctiletý podnikatel Jakub Oubrecht: Je důle...

Původně chtěl být slavný youtuber, dnes je z něho úspěšný podnikatel. Osmnáctiletý Jakub Oubrecht spoluvlastní marketingovou firmu a za sebou má... Více

Volný čas

Banka kompletně online aneb Co všechno lze vyř...

Pár měsíců zpátky si podobnou situaci dokázal představit jenom málokdo – roušky kam až oko dohlédne, všichni jsme opatrní a chceme chránit nejen sebe, ale i své blízké. Ni... Více

Cestování, Volný čas

Working Holiday: V Kanadě mě na běžkách učil...

Netrpělivě jsme již potřetí očekávali odpověď na naši žádost o víza do Kanady, abychom se tam s přítelem vydali na... Více

Volný čas

Spisovatelka Anna Musilová: Psaní je moje terapi...

Se spisovatelkou Annou Musilovou o cestě do nakladatelství, o tom, co by poradila začínajícím autorům i o současné literatuře. Černooká... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Kanada v době pandemie 1. díl – Banff

Z toho, jak se zachoval stát, zaměstnavatel a místní komunity tady v Bannfu, nám ještě teď... Více

Když máte v Austrálii práci snů a jednoho dne o ni...

Pro většinu z nás fakt velký problém, pro Michala nová výzva! Michal Šodek je mladý... Více

Kanada a Koronavirus, jak to je a asi bude …

Vzhledem k aktuální, trošku vypjaté situaci, jsme se rozhodli napsat krátké vyjádření za... Více

Koronavirus a studium v UK od září 2020

V souvislosti s nově nastalou situací ve světě jsme pro vás sepsali odpovědi na 5... Více

Partneři