S nápadem vzít feldy do Číny si kluci pohrávali asi dva roky. Učili se na zkoušky, skládali zápočty a sledovali pořad Top Gear. Člen expedice Ondřej Šmolík k tomu říká: „Top Gear nás inspiroval v tom, že moderátoři vždy dostali levné auto a překonávali s ním neuvěřitelné vzdálenosti.“ Stará Felicie byla jasná volba. Je nezničitelná, má jednoduchou konstrukci a hlavně levnou údržbu. Takže i studenti, kteří vyrostli v paneláku, byli schopní se o starou feldu postarat.

Selfie v Číně

Cíl cesty byl dán – Čína, resp. selfie na hranicích Číny. Proč jenom selfie? Protože za vjetí na čínské území se účtuje ohromných 5 000 USD, které se v běžném studentském rozpočtu prostě nenajdou.

Peníze na cestu nakonec dali dohromady z vlastních zdrojů, darů a výtěžku z crowdfundingové online kampaně. Díky pomoci tak mohly feldy vyjet za dobrodružstvím. Čekaly na ně různé země, zvláštní kultury, rozličné památky, dechberoucí příroda, roztodivná jídla, domácí alkohol a přátelští, ale občas i neochotní obyvatelé jiných krajů. „Povedlo se to…A už příjezdem na Moravu jsme se ocitli v naprosto odlišném světě J“ dodal Ondřej Šmolík.

Doma je doma

Vyrazili z Kdyně a čekalo na ně 19 tisíc kilometrů. Úspěšně se vrátili domů za 41 dní. „Doma je doma, co si budeme povídat… Všechny země střední Asie jsou od tý naší šíleně odlišný.“ vyprávěl Ondřej.  V Istanbulu si třeba koupili fejkové Converse boty a pojedli turecký kebab. Při cestě si feldy občas postavily hlavu, a kluci tak museli hledat pomoc v místních servisech, které se jim v rámci svých možností pokusily pomoct. Turecko pak opustili zavčasu, protože o pár dní unikli pokusu o státní převrat. V Rusku se vydali navštívit městečko Beslan, známé díky teroristickému útoku ve škole v roce 2004. Teroristé měli za cíl uznání nezávislosti Čečenska, ale na konci jejich akce bylo 334 mrtvých. V Čečensku se posádky Felicií musely vypořádat s blouděním v horách i s místní zvyklostí – podplácení policistů. Platily na ně peníze, cigarety, ale i obyčejný podpis na staré felicii. Po Rusku pokračovali do Kazachstánu, kde se dobrodruhům stal tak trochu kulturní trapas. „Když nám v Kazachstánu ukazovali v novinách, že se předešlý den stal teroristický útok v Astaně, tak se Ruby zeptal, jestli to udělali muslimové. Muži nám akorát odpověděli, že všichni v Kazachstánu jsou muslimové…“ vyprávěl Ondra.

Jeden člen a jedna felda je kaput

Výprava nikdy nechtěla cestu vzdát. Ani v momentu, kdy přišla o jedno auto a jednoho svého cestovale. „Druhá felda zůstala jako český památník v Tádžikistánu na PamirHighway. Praskla nám totiž vložka válce na tom nejhorším místě – byli jsme 4500 m.n.m a 130 kilometrů od nejbližší vesnice. Tam jsme dojeli, ale nakonec tam nebyl ani elektrický proud. A pak nám odpadl i Ruby. Toho jsme odložili v Biškeku v Kyrgyzstánu v nemocnici, protože jak je naším zvykem, problémy necháváme na místě. Takže jsme pokračovali dál ve třech bez něj.“ dodal Ondřej.

Doporučený příspěvek

Letem světem s Chicou Checou Podněstřím: Sheriffův stát, který neexistuje

Věděli jste, že v Evropě existuje nikým neuznávaný stát, kde se platí měnou podobnou té ze stolní hry Monopoly, kde sídlí ambasáda ... Pokračovat ve čtení

Koňská varlata a pivo, co se nedá pít

Příroda, města, kultura, ale také především jídlo a pití byly skvělým zážitkem. Kromě vlastních českých utopenců a klobás, kterými byly feldy v rámci šetření peněz přímo napěchovány, ochutnali turecký kebab, jehněčí, „typický uzbecký“ dvojitý hamburger s hranolkami a průběžně si vařili rýži a těstoviny v balené vodě. Nejzvláštnější specialita pak podle Ondry bylo „Random nasekaný maso neznámého původu“ – prý to byl jak (tur adaptovaný pro život ve vysokohorských oblastech centrální Asie pozn. red.). Velký ohlas u výpravy měla i koňská varlata, koňské mléko a nespočet druhů šašliků. „Těšili jsme se na naši plzničku, protože ta jejich ´piva´ se nedala pít.”

Čína dobyta

Feldy jely do Číny, ale bez víz. Proto parta dojela jen na hranici s Kyrgyzstánem k místu, kde se jim povedlo hranici zdolat. Dobrodruzi symbolicky natáhli svoje ruce přes ostnatý drát do Číny a nalepili na něj samolepku. „Ten pocit, kdy jsme přijeli na čínské hranice a řekli si: Jo ty vole, my to dali!“, tak Ondřej Šmolík popisuje nejsilnější zážitek z cesty. Svým fanouškům pak kluci nezapomněli přivést čínské kamínky, které samozřejmě ilegálně nasbírali přes ostnatý plot.

Co dál

Když výprava vjela zpět do Čech, nejprve museli do restaurace IV. cenové kategorie. Dali si pěkně po česku knedlíky a pivo. Doma na ně čekala rodina a kamarádi, ale také dezinfekce becherovkou. A co se stalo s polorozpadlou a značně cestovně unavenou feldou? „Feldu Dušan rozbil, když v ní hlídal kádě s kaprama při našem vánočním prodeji kaprů. Teď ji se Suou dáváme zpátky dohromady.“ Top Gear už nesledují, teď u nich frčí The Grand Tour. „Na únor chystáme se Suou takovej větší trip… Pokus o znovudojetí do Číny.“  Dalším cestovatelům nebo svým následníkům vzkazují: „Nebát se, zvednou zadek a jet. Protože, když je člověk ochoten pro to něco udělat, tak to vždycky nějak jde. Zážitek musí být hlavně silný.“

 

Podobné články

Cestování, Studium v zahraničí

Studium v Anglii za stávajících podmínek ...

V listopadu jsme vás informovali o možnosti rychlého předvánoční výletu, abyste v Anglii mohli studovat za stejných podmínek i po skončení přechodného období. Jak se ale ... Více

Cestování, Studium v zahraničí

Doba covidová na Maltě

Přesně v den, kdy se zavřely okresy – 1. března, jsem utekla za hranice. Neutekla jsem doslova, ale vyrazila jsem z Brna... Více

Cestování, Studium v zahraničí

Příběhy studentů: Na Erasmus i v době ...

Přes to, že se i cestování po vlastní zemi zdá momentálně jako sci-fi, vycestování do zahraničí je pořád možné. Důkazem... Více

Cestování, Volný čas

Z asistenta produkce v Mexiku k žití v ...

Michal Šodek byl jeden z posledních, kdo se skrz Work and Holiday víza stihl podívat v čase předpandemickém do Austrálie. Od studií... Více

To nejnovější z czech-us blogu

Verča: První term studia za mnou a léto ve Vancouveru v ...

Ahoj! Já jsem Verča a studuju Sales & Marketing na škole ILAC ve Vancouveru. Své první ... Více

Práce a život na ostrově Rujána

Končili jsme poslední rok střední školy, což nás dovedlo k zamyšlení, jakým smysluplným ... Více

Romča o pobytu v Austrálii: Dodnes tak trochu litujeme ...

Ahoj! Jmenuji se Romča a ráda bych se s tebou stručně podělila o svoji zkušenost z ... Více

Nově s námi můžeš vyrazit za prací do německy mluvících ...

Máme radost, že můžeme rozšířit naši dosavadní nabídku o další zajímavý pracovní ... Více

Partneři